SlowingoGramatika
A1 2 / 32

To Be (am, is, are): sloveso být v angličtině jednoduše

To Be: am / is / are

Na této stránce
  1. Cíl
  2. Hlavní myšlenka
  3. Čeština a angličtina
  4. Tvar
  5. Použití
  6. Časté chyby
  7. Pasti pro mluvčí češtiny
  8. Nepleťte si
  9. Pravopis a výslovnost
  10. Zlaté pravidlo
  11. Cvičení

Cíl

Po této lekci dokážete anglicky říct, kdo někdo je, jaké má povolání, odkud je, kolik mu je, jak se cítí a kde je, a to pomocí tvarů am, is a are.

Hlavní myšlenka

Běžná anglická oznamovací věta potřebuje sloveso. Někdy ale žádná činnost není: nikdo neběží, nejí ani nepracuje. Chceme jen říct, kdo někdo je, jaký je nebo kde je. Angličtina i tady potřebuje sloveso, a tím slovesem je be (být).

Představte si be jako most. Na jednom břehu stojí osoba nebo věc, na druhém informace o ní. She – is – a doctor. Bez mostu věta spadne do řeky: „She a doctor“ není anglická věta.

V přítomném čase má be tři tvary: am, is a are. Který použijete, vždy rozhodne podmět před ním. Naučte se tyto tři dvojice a hned první den postavíte stovky vět.

Čeština a angličtina

Dobrá zpráva: čeština funguje podobně. Také používá sloveso být, a to ve všech osobách: Jsem učitel. Petr je unavený. Rodiče jsou doma. Most tedy Češi většinou nevynechávají. Potíže dělají tři jiné věci.

Za prvé: česká koncovka slovesa sama ukazuje, kdo to je (jsem = já, jsme = my), takže podmět často vynecháme: „Je unavená“, „Jsme z Brna“. A když žádný skutečný podmět není, čeština žádný nepotřebuje: „Je zima“, „Je pondělí“. Anglická věta ale podmět mít musí vždycky: She's tired. It's cold. Za druhé: čeština nemá členy, proto se u povolání snadno zapomene a nebo an: „Je učitelka“ → She's a teacher. Za třetí: česká podstatná jména mají rod, takže o telefonu řekneme „je na stole“ a myslíme „on“. Anglicky jsou ale věci vždy it.

ČeskyAnglickyV čem je rozdíl?
Jsem učitel.I'm a teacher.česky stačí „jsem“; anglicky musí být I a člen a
Petr je učitel.Petr is a teacher.sloveso být mají oba jazyky; chybí jen člen a
Je unavená.She's tired.česky bez „ona“; anglicky podmět she nesmí chybět
Je zima. / Jsou tři hodiny.It's cold. / It's three o'clock.česky bez podmětu; anglicky it (a vždy is, i když česky „jsou“)
Kde je telefon? Je na stole.Where's the phone? It's on the table.telefon je česky „on“; anglicky je každá věc it
Je mi 25 (let).I'm 25. / I'm 25 years old.česky „je mi“; anglicky podmět I + am; buď jen číslo, nebo celé years old
Je mi zima. / Mám hlad. / Bojím se psů.I'm cold. / I'm hungry. / I'm afraid of dogs.česky „je mi“, „mám“ nebo sloveso; anglicky vždy be + přídavné jméno
Jsme z Brna.We're from Brno.z → from
Jsem v práci. / Jsou na nádraží.I'm at work. / They're at the station.„v práci“ ani „na nádraží“ není in ani on, ale at

Stručně: kde česky podmět neříkáte, anglicky ho doplňte. Nejdřív podmět (I, he, she, it, they…), pak am, is nebo are, a u povolání nezapomeňte na a / an.

Tvar

Osobní zájmena (subject pronouns)

ZájmenoČeskyKoho označuje?
Ijátoho, kdo mluví (vždy velkým písmenem)
youty, vytoho, ke komu mluvíme: jednoho člověka nebo víc lidí, při tykání i vykání
heonjednoho muže nebo chlapce
sheonajednu ženu nebo dívku
itono, to; o věci i „on“ nebo „ona“jednu věc, jedno zvíře, počasí, čas
wemytoho, kdo mluví, a další lidi
theyoni, ony, onajiné lidi nebo věci (množné číslo)

Am / is / are

PodmětPlný tvarZkrácený tvar (contraction)Česky
II amI'mjsem
youyou areyou'rejsi / jste
hehe ishe's(on) je
sheshe isshe's(ona) je
itit isit'sje
wewe arewe'rejsme
theythey arethey'rejsou

Stejně to funguje s podstatnými jmény: jedna osoba nebo věc → is (My brother is…, The car is…); dvě a víc → are (My parents are…, The keys are…).

Slovosled

PodmětbeInformace
Iama student.
Sheisfrom Brazil.
Theyareat home.

Česky je slovosled volný: „Jsou doma“ i „Doma jsou“ je správně, jen se mění důraz. Anglicky je pořadí pevné: podmět, be, informace: They are at home.

Použití

1Kdo je kdo: jména

Slovesem be říkáte, kdo někdo je.

I'm Daniel.
Jsem Daniel.
česky stačí „jsem“, anglicky musí být i I
Emma is my sister.
Emma je moje sestra.
We are friends.
Jsme kamarádi.
podmět we nesmí chybět
They're my neighbours.
Jsou to moji sousedé.
they're = they are; neighbours (UK), neighbors (US)

2Povolání

Před povolání jednoho člověka dává angličtina člen a nebo an. Čeština členy nemá („Jsem učitel“), proto se a / an snadno ztratí. U dvou a více lidí použijte množné číslo bez členu.

I'm a teacher.
Jsem učitel.
česky bez členu, anglicky a
I am a student.
Jsem student.
student je anglicky i žák střední školy
She is a doctor.
Je doktorka.
česky bez „ona“ i bez členu; anglicky she + is + a
She's an engineer.
Je inženýrka.
an, protože engineer začíná samohláskou
He is a nurse.
Je zdravotní bratr.
nurse je zdravotní sestra i zdravotní bratr
My parents are doctors.
Moji rodiče jsou lékaři.
v množném čísle bez a / an

3Národnost a odkud kdo je

Použijte be + národnost nebo be + from + země / město. České z je tady from.

I'm Canadian.
Jsem Kanaďan.
národnost se anglicky píše vždy velkým písmenem
She's from Japan.
Je z Japonska.
z → from
We are from a small town near Madrid.
Jsme z malého města nedaleko Madridu.
near = blízko, nedaleko
My grandparents are from Lagos.
Moji prarodiče jsou z Lagosu.

4Věk

Věk se anglicky říká slovesem be + číslo (+ years old). Česky říkáme „je mi“, „je mu“, anglicky je podmětem sám člověk: I'm, he's. Sloveso have se tu nepoužívá. Když řeknete years, přidejte i old; jinak řekněte jen číslo. (Čísla: viz A1-04.)

I'm 25.
Je mi 25.
„je mi“ → I'm; stačí číslo
My son is six years old.
Mému synovi je šest let.
„šest let“ → six years old, samotné years nestačí
Our cat is twelve.
Naší kočce je dvanáct.
česky „kočce je“, anglicky our cat is

5Pocity a tělesné stavy

Slova hungry (hladový), thirsty (žíznivý), cold (studený; o člověku: je mu zima), hot (horký; o člověku: je mu horko), tired (unavený) a afraid (vystrašený; afraid of = bát se) jsou přídavná jména, a proto stojí po be. Česky to často říkáme jinak: „mám hlad“, „mám žízeň“, „je mi zima“, „bojím se“. Anglicky je to vždy be + přídavné jméno.

I'm hungry.
Mám hlad.
česky „mám“ + podstatné jméno, anglicky am + přídavné jméno
She's tired today.
Dnes je unavená.
česky bez „ona“, anglicky she's
We are very happy.
Jsme moc šťastní.
The children are cold.
Dětem je zima.
„je jim zima“ → are cold
I'm afraid of dogs.
Bojím se psů.
česky sloveso, anglicky am + afraid of

6Popis

Pomocí be + přídavné jméno popisujete lidi a věci. Anglické přídavné jméno se nemění: v jednotném i množném čísle je stejné (tall, new). Česky říkáme „vysoký / vysoká / vysocí“, anglicky pořád jen tall.

The room is small.
Pokoj je malý.
Your house is beautiful.
Tvůj dům je krásný.
My shoes are new.
Moje boty jsou nové.
shoes je množné číslo → are; new se nemění
He's tall and friendly.
Je vysoký a přátelský.
česky bez „on“, anglicky he's
My brother is tall.
Můj bratr je vysoký.

7Místo

Pomocí be + místo říkáte, kde někdo nebo něco je. České v často odpovídá in, ale pozor na ustálená spojení: „v práci“ je at work, „na nádraží“ at the station a „doma“ at home (bez členu).

I'm at work.
Jsem v práci.
„v práci“ → at work, bez členu
My keys are in my bag.
Klíče mám v tašce.
česky stačí „v tašce“, anglicky my bag
Paris is in France.
Paříž je ve Francii.
ve → in; před Paris ani France není the
They're at the station.
Jsou na nádraží.
„na nádraží“ → at the station, ne on
My parents are at home.
Rodiče jsou doma.
doma → at home

8It pro počasí, čas a věci

Anglická oznamovací věta potřebuje podmět, i když žádný skutečný „aktér“ není. Pak na místě podmětu stojí it. Česky řekneme „Je zima“ nebo „Jsou tři hodiny“ bez podmětu, anglicky it chybět nesmí. A pro věci platí: česky mají rod (telefon je „on“, taška „ona“), anglicky je každá věc it.

It's cold today.
Dnes je zima.
česky bez podmětu, anglicky it
It is three o'clock.
Jsou tři hodiny.
česky „jsou“, anglicky vždy it is
It's Monday.
Je pondělí.
den v týdnu: it
"Where's my phone?" "It's on the table."
„Kde mám telefon?“ „Je na stole.“
telefon je česky rodu mužského, anglicky it, ne he

Časté chyby

❌She a doctor.
✅She is a doctor.
Chybí most: be.
❌I have 20 years.
✅I am 20 (years old).
Věk se říká slovesem be, ne have.
❌I am hunger.
✅I am hungry.
Po be stojí přídavné jméno (hungry), ne podstatné jméno (hunger).
❌He is engineer.
✅He is an engineer.
Povolání jednoho člověka potřebuje a / an.
❌My friends is here.
✅My friends are here.
Podmět v množném čísle → are.
❌Is cold today.
✅It is cold today.
Věta potřebuje podmět it.
❌I is happy.
✅I am happy.
K I patří vždy am.
❌I am agree.
✅I agree.
Agree je samo sloveso, be k němu nepatří. Viz A1-12.

Pasti pro mluvčí češtiny

1. Chybí podmět. Česky podmět vynecháváme, protože ho ukazuje koncovka slovesa: „Je můj bratr“, „Je pozdě“. Když se věta přeloží slovo od slova, začne anglicky rovnou slovesem. Anglicky ale podmět chybět nesmí: o lidech he / she / they, o počasí, čase a situaci it.

❌This is Tomáš. Is my brother.
✅This is Tomáš. He's my brother.
Podmět he nesmí chybět.
❌Is late. Let's go home.
✅It's late. Let's go home.
Pro čas a situaci je podmětem it.

2. Věci jako he a she. Česká podstatná jména mají rod: deštník je „on“, bunda „ona“. Kdo myslí česky, snadno řekne anglicky he nebo she i o věci. Anglicky jsou ale věci vždy it.

❌"Where's my umbrella?" "He's in the car."
✅"Where's my umbrella?" "It's in the car."
Deštník je věc, tedy it.
❌Do you like my new jacket? She's from a second-hand shop.
✅Do you like my new jacket? It's from a second-hand shop.
Bunda je věc, tedy it.

3. Povolání bez členu. Čeština nemá členy: „Je to architektka“, „Táta je výborný kuchař“. Anglicky stojí před povoláním jednoho člověka vždy a nebo an, i když je před ním ještě přídavné jméno.

❌Petr is IT specialist in Brno.
✅Petr is an IT specialist in Brno.
an, protože IT se vyslovuje se samohláskou na začátku.
❌My dad is very good cook.
✅My dad is a very good cook.
Člen a stojí před very.

4. „Je mi 20 let“ → 20 years. Česky „let“ k věku patří, a tak se do angličtiny dostane samotné years. Anglicky řekněte buď jen číslo, nebo celé spojení years old.

❌My grandpa is 85 years.
✅My grandpa is 85. nebo My grandpa is 85 years old.
❌Our twins are four years and they go to nursery school.
✅Our twins are four years old and they go to nursery school.

Nepleťte si

be a have – Be říká, kdo nebo jaký někdo je; have říká, co někdo má. Pozor: česky říkáme „mám hlad“ a „mám žízeň“, ale anglicky je to stav, tedy be: I'm hungry, I'm thirsty. Viz A1-14.

I'm hungry.
Mám hlad.
stav: be, i když česky „mám“
I have a car.
Mám auto.
vlastnictví: have; viz A1-14

it's a its – it's = it is; its = jeho (věci nebo zvířete). Viz A1-08.

It's a big dog.
To je velký pes.
The dog is in its bed.
Pes je ve svém pelíšku.
„svém“ → its; pes je anglicky it, takže ne his

be a slovesa činnosti (action verbs) – Když je ve větě sloveso činnosti, je to hlavní sloveso a be se k němu nepřidává. Viz A1-12.

I'm a student.
Jsem student.
be: kdo jsem
I study English.
Učím se anglicky.
sloveso činnosti: žádné am

Pravopis a výslovnost

  • Ve zkráceném tvaru (contraction) nahrazuje apostrof (') vynechané písmeno: I am → I'm, she is → she's, they are → they're.
  • Zkrácené tvary jsou v mluvené řeči a v neformálním psaní úplně běžné. Ve formálním textu používejte plné tvary.
  • I se píše vždy velkým písmenem, i uprostřed věty. Velkým písmenem se píšou i národnosti, a to i jako přídavná jména: I'm Canadian, Czech food, a Czech car. Česky píšeme „Kanaďan“ velkým, ale „kanadský“ a „český“ malým, takže tady se často chybuje.
  • Na konci slova is je znělé /z/: /ɪz/. Čeština znělé souhlásky na konci slova vyslovuje nezněle, takže is snadno zní jako /ɪs/. Nechte hlasivky znít až do konce, stejně v he's /hiːz/ a she's /ʃiːz/.
  • he's /hiːz/ a his /hɪz/ mají jinou samohlásku. České i/í pomůže s délkou: /iː/ je dlouhé jako í, ale napjatější, s rty jako při úsměvu. /ɪ/ není jen krátké i: je volnější a ústa jsou o něco otevřenější.
  • Anglické /h/ v he, his, happy je jen výdech, jako když dýcháte na brýle. České h je znělé a hrubší.
  • they're, their a there znějí stejně: /ðeə/ (UK), /ðer/ (US). Hláska /ð/ v češtině není. Dejte špičku jazyka lehce mezi zuby a nechte hlasivky znít. Nevyslovujte ji jako d ani z: „dér“ nebo „zér“ je špatně. Jen they're znamená they are.
  • you're a your často znějí stejně. Jen you're znamená you are.
  • V rychlé řeči je are slabé a krátké: ve větě We are friends se samohláska mění v neutrální /ə/. Čeština vyslovuje každou samohlásku naplno, angličtina malá slova „ztlumí“. Anglické r nevibruje jako české r a v britské angličtině se v are /ɑː/ vůbec nevyslovuje.
  • Čeština má přízvuk vždy na první slabice, angličtina ne: Canadian /kəˈneɪdiən/, Japan /dʒəˈpæn/, Japanese /ˌdʒæpəˈniːz/. Tady je přízvuk na druhé nebo třetí slabice.
  • Po podstatném jménu se is v řeči a v neformálním psaní často zkracuje: My name's Anna. The coffee's hot. Když podstatné jméno končí sykavkou /s/, /z/, /ʃ/, /tʃ/, /dʒ/ (např. bus, box, church), napište plný tvar: The bus is late.

Zlaté pravidlo

Ve větě není sloveso činnosti a chcete podmět spojit s popisem, povoláním, místem nebo věkem? Použijte be: I → am, he / she / it / jedna věc → is, you / we / they / víc věcí → are. A podmět nikdy nevynechávejte: kde česky řeknete jen „je unavená“ nebo „je zima“, anglicky potřebujete she's, it's a podobně.

Cvičení

A. Tvar

Doplňte správný tvar slovesa be.

  1. I a student.
  2. My mother a nurse.
  3. We from Mexico.
  4. It hot today.
  5. The books on the desk.
  6. Napište zkrácený tvar: they are

B. Význam

Vyberte správnou možnost.

  1. Vyberte: … Friday!
  2. Vyberte: My parents … at home.
  3. Vyberte správnou větu o věku: …
  4. Vyberte: … a pilot.

C. Najděte chybu

Každá věta obsahuje jednu chybu, nebo je správně. Napište opravenou větu, nebo napište correct.

  1. He 30 years old.
  2. I have hungry.
  3. She is doctor.
  4. My brothers are tall.

D. V kontextu

Doplňte rozhovor.

At a party
Lina: Hi! I 15 Lina. And he 16 my friend Tom.
Tom: Hello! We 17 from Dublin.
Ana: Nice to meet you. 18 cold in here!
Lina: Yes! And I 19 hungry. The food is over there.

E. Teď vy

Napište anglicky o sobě a o kamarádovi.

  1. Napište tři věty o sobě: jak se jmenujete, jakou máte práci nebo školu a odkud jste.
  2. Napište dvě věty o kamarádovi nebo kamarádce: kolik mu nebo jí je a jak se dnes má.

F. Smíšené opakování

Zopakujte si předchozí lekci.

  1. A1-01 Slovosled v angličtině: jak funguje anglická věta (podmět, sloveso, předmět)
    Seřaďte slova: happy / are / we
Řešení

A. Tvar

  1. am
  2. is
  3. are
  4. is
  5. are
  6. they're

B. Význam

  1. It's
  2. are
  3. I am 30.
  4. He's

C. Najděte chybu

  1. He is 30 years old. / He's 30 years old.
  2. I am hungry. / I'm hungry.
  3. She is a doctor. / She's a doctor.
  4. ✓ My brothers are tall.

D. V kontextu

  1. am / 'm
  2. is / 's
  3. are / 're
  4. It's / It is
  5. am / 'm

E. Teď vy

  1. I'm Sara. I'm a student. I'm from Brazil.
  2. My friend Leo is 28. He's tired today.

F. Smíšené opakování

  1. We are happy.
Aplikace pro AndroidUčte se na cestách Google Play